Historie Hrachovce
Obec Hrachovec leží východně od Valašského Meziříčí podél Hrachoveckého potoka, který protéká obcí a vlévá se do Rožnovské Bečvy. Průměrná nadmořská výška je 330 m. V r. 1991 zaujímal katastr obce rozlohu 480 ha a žilo zde 824 obyvatel v 187 domech, z toho 183 bylo rodinných domků.
Název vsi se objevuje v podstatě neměnné formě Hrachovic (1376), Hrachowecz (1397, 1464, 1480, 1535, 1872), v moderní české diakritice Hrachovec. Příslušné adjektivum pak zní hrachovecký, obyvatelé označováni jako Hrachovjané nebo v sousedním Křivé Hrachovičané. Výklad názvu není zcela jasný, je vytvořen připojením přivlastňující koncovky -ovec k adjektivu hrachový (vrch či porost).
Místní trati mají názvy Sýkoří, Na Podhájí, Na Rovenkách, V Zavychuří (Za Vrchhůrou), Na Větrochově, Podhrabí, Zauličná, Jehlice, Rybníky, Holomčí, Osuší, Padělek, Hložkov, Dráhy, Dříní, Srnov, Na Hrádkách (na pravém břehu Bečvy).
Nejstarší známé obecní pečetidlo Hrachovce bylo pořízeno r. 1731. V jeho kruhovém pečetním poli je radlice obrácená hrotem vzhůru zdobená rostlinnými ornamenty. Pečetní obraz doplňuje letopočet 1731.
Území kolem Hrachovce se týká listina olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce z r. 1297 (viz u Brňova). Starší literatura někdy spojovala s Hrachovcem ves zvanou „Grabowe”, uvedenou v závěti biskupa Bruna ze Schauenburka z r. 1267, jde tu však beze vší pochyby o Hrabovou u Ostravy. Hrachovec samotný se vzpomíná až r. 1376 („Hrachovic”) jako součást lenního statku Arnoltovice. Po husitské revoluci došlo k zániku lenního charakteru řady vsí arnoltovického léna. Mezi alodizované vsi patřil i Hrachovec, který pak zůstal součástí rožnovského panství až do zrušení feudalismu.